Vzpomněl jsem si na svou krátkou návštěvu Lodže před 2,5 lety. To město (druhé největší v Polsku!) má zvláštní atmosféru, řekl bych neopakovatelnou, kdyby to nebylo takové klišé. Je vidět, že Lodž jakožto velkoměsto vznikalo a rychle rostlo v 19. století, na racionálním – geometrickém – půdoryse. Bez větších náměstí jako přirozených center. Pravoúhlost. Centrum ostatně tvoří jedna dlouhá ulice (Piotrkowska) s domy, postavenými převážně v historizujícím slohu 19. století. Nejstarší památka- modřínový kostelík z konce 18. století. Charakteristické je, že k nejvýraznějším pamětihodnostem patří bývalé tovární budovy (textilní průmysl). Téměř morbidní, těžko popsatelná atmosféra. Lodž navíc patří k těm zchátralejším polským městům, oprýskané domy jen kousek od centra- připomínají zároveň italské neoralistické filmy. Jakoby se sem to ghetto „hodilo“…