Reklama
 
Blog | Antonín Kostlán

Nad jedním kardinálním chucpe

 

Období krizí a nestabilních politických systémů, jaký je dnes i u nás, se vyznačuje stupňujícími se útoky na demokracii. Ty byly zatím většinou jen výsadou komunistů, fašistů a s nimi sympatizujících prezidentových oslíků. Napjatě jsem očekával, kdo se k nadcházejícímu honu na demokracii přihlásí jako první z tzv. slušné společnosti. Konečně jsem se dočkal: do demokracie si přišla kopnout hlava katolické církve v Čechách a na Moravě. Učinila tak ve svých pravidelných nedělních rozhlasových zamyšleních (viz zde).

V neděli ráno na mě v rozhlase po ránu promluvil kardinál Duka a přišel mi sdělit, že demokracie je špatná a na obtíž. „Žádná demokracie není a nesmí být absolutní,“ zatvářil se pastýř přísně a jal se hořekovat: demokracie má své chyby a žádná vláda si prý nemůže dovolit dělat co chce, protože už druhým rokem, kdy je u moci, musí začít brát ohled na své voliče, aby jí zase nasypali dostatek hlasů… A ten nešťastný parlament, který si osobuje právo rozhodovat o obsahu zákonů, které přijímá, no hrůza! Čekal jsem napjatě, zda z něj vypadne aspoň jednou, že demokracie je k něčemu dobrá. Nevypadlo.

Parlament má prý moc, aby odhlasoval zákon, je však otázka, zda má na to i právo. Toto převzaté moudro doprovodil rozšafný kazatel mnohoznačným a výhružným komentářem: „Může se stát, že v dalších letech právě tato poznámka získá na významu i u nás.“ Kardinála by zřejmě potěšilo, kdyby se parlament opět vrátil do role mechanického hlasovacího stroje, který by na zatáhnutí za nitku opět jednotně hlasoval pro zákony, které by byly moudře odsouhlaseny nějakým „moudrým“ grémiem – nejlépe snad „nezávislou“ komisí „skutečných“ autorit v čele s kardinálem? Od duchovního pastýře bych především očekával, že se ve veřejnoprávním médiu bude vyjadřovat k duchovním hodnotám, a nebude se míchat do politiky, což mu ostatně i zakazují papežské encykliky. Jako už potolikáté, kompromituje tento vysoký církevní hodnostář nejen sám sebe, ale celou katolickou církev…

Reklama

Za obzvlášť velkou perfidnost jest třeba považovat fakt, že si kardinál dovoluje takto kritizovat parlament, který je připraven pod tlakem jeho politických kompliců a občanům navzdory odhlasovat jeden z největších tunelovacích zákonů v této zemi, zákon o majetkovém vyrovnání církví. Člověk by čekal, že pokud Duka skutečně chce, aby byl tento zákon přijat, bude si spíše parlament předcházet. On však už má zřejmě své budoucí zisky v rámci tohoto tunelu za zcela jisté, a tak klidně veřejně kope do demokratického grémia, které se mu pokorně snaží přihrát miliardy. To už není jenom otrlost, to je prostě chucpe. To je něco podobného, jako když například usvědčený otco- a matkovrah prosí soud o polehčující okolnosti, protože je oboustranný sirotek…

Pokud jej za jeho politické angažmá římská kurie neodvolá, měl by Duka svůj útok na demokracii okamžitě vysvětlit nebo kajícně odvolat. Jinak mu totiž hrozí, že na jeho osobě ulpí – a možná ne zcela neprávem – podezření z klérofašismu…

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama