hovoří-li se o extremistech, jde zpravidla o pomatené mládence a děvenky s rudými a černými praporky a všelijakými kuklami na šišinkách. Socialisté, křesťanští a občanští demokraté, liberálové, ti pak tvoří střední politický proud. Obvykle. Na stránkách novin středního proudu.

Ustanovení lisabonské euroústavy, které jsem si příkladmo dal do blogu, ale naznačuje, že něco je v nepořádku i v tom středním politickém proudu. Hodně v nepořádku. Extrémně.

Myslím si, že jak šišinky i mainstream mají společné to, že postrádají rozum a přirozený hodnotový rámec. Proč ho postrádají? To je na dlouhé povídání, které sepsali povolanější. Podle mého úsudku nejlépe Rio Preisner a Patrick Buchanan. „Americana“ a „Smrt Západu“.

Malý příklad z těchto dnů: Radnice ve Florencii poměrem hlasů 22:16:3 na návrh socialisty Falciana udělila panu Englarovi čestné občanství za to, že se prosazením vraždy vlastní dcery vyznamenal při prosazování »hodnot blízkých srdci každého Florenťana«.

Beran

Pro mne je směrodatné vědomí, že většina lidí nejedná rozumně, ale stádně. Nelíbí se mi to, doufám, že se společnost v historii postupně mění proti tomuto faktu, ale musím to zatím vzít jako fakt.

Krize je samozřejmě reálná, peníze, které se pohybují v ekonomice, jsou už z velké části mimo realitu, jsou to úvěry na falešná očekávání – ale nikdo neví, jak velká tahle část je. Čím větší bude pesimistické očekávání manupulovatelného davu, tím hlubší bude propad – a v tomto smyslu mi připadá jako samozřejmé, že si každý mediální propagátor (nikoli analytik!) krize vlastně řeže sám pod sebou větev.

Takže Klausovo chování je možná (jakkoliv ještinost VK nemám rád) velice racionální.

Čili všichni veřejní činitelé by jako VK zdánlivě měli podporovat optimistická očekávání bez reálných slibů, tj. ve smyslu „chovejte se normálně, situace se dřív vrátí do normálu“. Potíž je propojenost – nám naše normální chování nijak nepomůže, když se naši odběratelé budou chovat pesimisticky.

Na druhé straně je Vámi popsaný vývoj hodně pravděpodobný, takže v tomto smyslu by vláda vlastně měla dělat „skrytá“ pesimistická opatření?

Nejdůležitější by byly pravdivé informace a obnova důvěry – základem krize byla přece lež na hypotečním trhu a následná krize důvěry. Ta bohužel ale trvá a dost možná i roste.

Uvidíme.

Skvělý článek, ale možná je dobře, že není v novinách…