Reklama
 
Blog | Antonín Kostlán

Cesty víry a kazivesmír člověk

Tak a dneska je neděle – a to je den, kdy veřejnoprávní média poskytují obyvatelstvu zdarma  ve zvýšené míře bohulibou činnost „vymývání mozků“, a to hned ve dvou směrech:  jednak v politice, a pro případ, že by u někoho zbyly i relikty „vyšších zájmů“, tak i v oblasti ducha. Občas na bednu se zájmem zírám, kam až to může zajít…

 

Tedy ne na politiku, protože dívat se na to, jak Václav Moravec společně se svými mediálními ovečkami vyrábějí aféry, aby oprávněnou občanskou nespokojenost  kanalizovali do předem připravených a vyzkoušených koryt, na to už jaksi dopředu reaguje výraznými protesty  můj podvěšek mozkový… Ale dívám se občas na náboženské vysílání a  někdy dostávám docela slušné šoky. Onehdá tam jímavě mluvil nějaký předělaný ruský mafián, který zřejmě celý život pašoval drogy a zabíjel lidi, ale pak ho to najednou osvítilo  – a od té doby už  je jiný. Teda ne že by se živil jinak (alespoň o tom tam řeč nebyla), ale dává hodně na kostel a pokud ho na mši nedopraví jeho soukromé letadlo či jaguár, modlí se i doma: však ho také kamera zachytila, jak sedí v obýváku před olbřímí plazmovou obrazovkou jen tak po domácku v teplákách a se svými zlatými přívěsky, když si zaplatil přímý přenos z nějakého pravoslavného soboru… A na závěr – těsně předtím, než se objevil závěrečný titulek „Cesty víry" a rozezněla se jímavá hudba, ten dobrý muž promluvil i do duše Čechům, jaká že je to bezbožná cháska, ale on že je už Boha milovat naučí, ať chtějí nebo nechtějí… Ano takové vysílání je skutečně inspirativní a nutí člověka, aby se zamyslel, jaké že vlastně jsou ony „Cesty víry".

Musím ovšem říci, že marketingové oddělení katolické církve, které pod rouškou náboženské redakce připravuje tyhle nedělní seance, vlastně dost zpohodlnělo a zlenivělo pod přátelskou kuratelou veřejnoprávnosti, a nerozjíždí ten svůj byznys, jak by vlastně mohlo. Jó, to kdyby vzal do ruky našinec, to by byla jiná káva… Mám takový projekt, jak během půl roku vrátit tenhle bezvěrecký národ do lůna církve svaté, a ještě na tom vydělat milióny… Stačí jen krátká promokampaň a hodit na trh do nějakého smluvního supermarketu  nějaký ten milión hostií… Každou neděli v poledne veliká show ve stylu Superstár na všech televizních kanálech současně… Nechoďte do kostela, kostel přijde k Vám! Zázraky až do domu!  Posaďte se pohodlně před televizorem a vemte si do úst hostii, stačí jen málo a budete svědky zázraku transsubstanciace, pěkně u vás doma, v teplákách, jako ten upřímný ruský mafián, co jsem o něm psal před chvílí. Stačí jen málo, jen poslat jednu SMS na naše telefonní číslo! Teda vlastně DMS…  Teda vlastně JMS (ani short message, ani donation message, ale Jesus message, isn´t it?). Dejte svou jéemeskou Ježíšovi na vědomí, že jej milujete, a on Vám vzápětí promění hostii ve vašich ústech  v tělo Páně… 28.50 Kč z každé jéemesky pro Ježíše, 4.50 Kč si jako přidanou hodnotu sebere stát… Neříkejte, že by to v tomhle státě, kde je každý  schopen (pouze) jakékoli drobné  oběti, nějak nefungovalo… Jsme velmocí v posílání DMS, tak bychom bodovali i v těch ježíškovskejch, o tom nepochybuji.  Vždyť i ten bezvěrec si řekne, těch třicet korun za ten pokus to stojí, to už i u lékaře dám víc… 

Tak dneska po ránu jsem si dal taky jednu náboženskou agitku, ale ta pro tentokrát nebyla výhružná, ale nabádavá. Jmenovalo se to Svoboda, běželo to v rámci cyklu Po hladině (hodně příznačný název pro tenhle typ publicistiky) a režíroval to Otakáro Schmidt, známý výrobce propagandistických filmů o jezuitském řádu, v nichž i papež Klement XIV., který Tovaryšstvo Ježišovo zrušil, byl tak nějak přiblížen jako agent Moskvy… Takže bylo možno se těšit na „sklepáckou" rozvernost ( a opravdu – házeli si tam s pumlíčem Zeměkoule)  a tunu skryté katolické reklamy… A očekávání se naplnilo, jenom nám tam navíc tak jaksi hovořili do duše…  Bůh prý stvořil pro člověka svět a vesmír, který je dobrý, ale ten kazisvět člověk (a vlastně tedy i kazivesmír) si toho neváží a zbabrá, co může… Přírodu prý už téměř celou zničil… A to se musí napravit, protože tohle prý Bůh nechtěl… Možná se mýlím, ale já sám pro sebe jsem si to dnešní  náboženské vysílání, kde se na sebe všichni tak hezky usmívali,  vyložil jako dost drsnou  kritiku Boha, který jako starý popleta prostě nevěděl, co činí, když nadal člověka svobodnou vůli… Asi by nás měli někde dát k předělání do servisu, jestli jsme teda ještě v záruce (my – jako lidstvo).

Reklama

Nějaký kněz v texaskách k tomu pak ještě říkal,  že správný křesťan by měl být vždycky  tenhleten „ekologista" a „ enviromentalista." Asi chtěl mluvit ve verších, pro Krista… No v jedné věci měl ten dobrý muž  nepochybně pravdu, totiž že se svým přístupem k ochraně přírody před člověkem navazuje současné ekologické hnutí na někdejší náboženský chiliasmus a právě z jeho de facto  křesťanské dikce vyzkoušené ve své působivosti již v dávných staletích plyne pro řadu lidí v euroatlantickém prostředí  přitažlivost jeho programu… Ekologické hnutí je dneska opravdu  asi zatím největší „sekularizované náboženství" – jakkoli jeho ctitelé jsou začasté levičáci a ateisté (říkám začasté a myslím tím na obvyklý evropský vývoj, nikoli naši situaci, v níž hnutí zelených přeskočilo jinde obvyklou fázi povlovného opouštění ideálů pod tlakem politických kompromisů a  rovnou skočilo z politické bezvýznamnosti k boji o koryta). 

Odcházím od obrazovky s náboženským vysíláním jako vždy uspokojen: zase jsem si odnesl něco málo poučení…