"Cesta na Západ" je jedno z tradičních témat čínské opery, které navazuje na hodně starou tradici: vychází totiž z literární předlohy, která vznikla někdy v 16. století. Tím Západem, kam by bylo vhodné dojít, je však v této tradici spíše budhistická Indie, nežli naše milovaná euroatlantická civilizace…
…a tohle je náš hlavní hrdina, nějaký Sūn Wùkōng, což vlastně znamená "Ten, který dobře rozumí, proč jsou některé věci marné a jiné zase ne". Ale vy ho asi znáte spíše z nějakého filmu či komiksu pod jeho přezdívkou "Opičí král". Silný individualista bez vztahu k autoritám, poutník a bodyguard. Ta hůl v jeho rukou je obávaný nástroj, který se v originále jmenuje "rúyì-jīngū-bàng"…
…tak tohle jsou kamarádi a protivníci Opičího krále, původním zaměstnáním většinou démoni. Ten s velkým břichem je jeho kamarád Vepřík (tedy vlastně Zhū Bājiè), se kterým doprovázejí mnicha Tripitaku na jeho dlouhé cestě. Ale nalezneme tu i další postavy dobře známé i z evropského kabaretu – vždyť je tu nejen Lojza Dlouhoprsťák, ale i Pat s Patachonem…
… ono tohle divadlo je spíše s tanci než se zpěvy, přičemž ony tance zvolna přecházejí v obdivuhodné artistické výkony (za všechny ostatní připomeňme aspoň přemet nazad na chůdách). A potom ty kostýmy a masky… Kdyby takhle hráli na Národním Maryšu, chodím tam dvakrát za měsíc…
(Velké Chang´an divadlo, Jianguomenwai ulice v Pekingu, září 2007)