Reklama
 
Blog | Antonín Kostlán

Deset poznámek k diskusi o zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi

O zásadní dramatizaci právě probíhající diskuse o vztahu státu k církvím a jejich majetku se před pár dny postaral vstup dramatických umělkyň Jiráskové, Havlové  a dalších. Argumenty, se kterými se obrátily na veřejnost, mě nemohly neokouzlit…  V následujících poznámkách nevyjadřuji vlastní názor na vhodnost či nevhodnost navrhovaného zákona,  jen se snažím snést dohromady argumentaci stejně pronikavou a odzbrojující…

 

1)      Zákon je výrazem pokání našich čelných politiků a víry obyvatelstva v zázraky… Politici sice přiznávají, že na všech velkých pohybech majetku od roku 1990 si vydatně nakradli, ale zároveň říkají, že tenhle zákon prosazují opravdu, ale opravdu jen s ohledem na spásu své duše… A lidi jim to věří…

2)      Zákon přispěje k rozšíření obzorů malých venkovských farářů…  Když takový farář potřeboval opravit střechu, musel sednout na vlak do Prahy a dojet se handrkovat s církevním tajemníkem na ministerstvu kultury, kdežto teď sedne na letadlo a doletí si za ním na Správu církevního majetku, s. r. o., na Bahamské ostrovy…

Reklama

3)      Zákon je pro stát ekonomicky výhodný, protože jednou provždy odbourá ekonomickou zátěž spojenou s výdaji na činnost církví…  Církvím stát vydá majetek nebo jim poskytne náhradu celkem za pouhých 134 miliard Kč a od roku 2043 se tak zbaví tíživé povinnosti přispívat jim 1,4 miliardy Kč ročně. Ekonomická návratnost tohoto kroku se tedy naplno projeví již pouhých 96 let od tohoto data, tedy v roce 2139…

4)      Zákon přináší prevenci před budoucím zvyšováním výdajů na tomto poli… Zatím se sice výdaje hradí jen 17 ze státem registrovaných církví,  ale  v tomhle státě se může dát registrovat už i každý homosexuál… A co když peníze budou požadovat i další církve, nebo nedej Bože i nějaký Svaz ateistů, kterých je v téhle zemi 95%? Vždyť kdyby měl stát přispívat ateistům na jejich duchovní potřeby stejně jako církvím, vznikla by zátěž 28 miliard ročně!

5)      Zákon přináší s konečnou platností odluku církve od státu… Proč ne, ale neuděláme napřed odluku sportu od státu? Na sport stát dává v roce 2012 i z peněz nás nesportovců 3 miliardy, na církve sotva polovinu… Tak to máme 100 miliard na hokejisty, dalších sto na fotbalisty, na tenisty, na kanoistiku…

6)      Konečně řešíme problémy, na něž jsme těsně po sametové revoluci neměli odvahu… Proč ne, ale neměli by v tom případě politici napřed přijít se zrušením komunistické strany?

7)      Nezatěžujme tímto problémem budoucí generace… Víte, jak je to ponižující pro stát a jeho občany, starat se o vlastní majetek?

8)      Problém vypadá zcela jinak, když se na něj podíváme jinou optikou… Slova „dvě miliardy Kč ročně“ tak například mohou vyvolávat nemístné emoce, ale co když se místo nich použije výraz „pouhé dvě tisíciny státního rozpočtu“?

9)      Já jsem pro historickou spravedlnost! Už byl čas napravit všechno to zlo, co Josef II. a další bolševici napáchali!

10)   Jsem tady dobře U sněděného krámu? No asi ano, regály jsou prázdné… A nač tu stojí ta fronta lidí? Aha, na ty regály…